Dáváme vašim investicím smysl

Diamanty

Slovo diamant má původ v řeckém adamas – nepřemožitelný. Diamanty vznikly za vysokých teplot a tlaků v hloubce cca 200 km pod zemským povrchem, na povrch se dostaly sopečnou činností a jsou nejtvrdším minerálem i materiálem na světě. Ve světě je celá řada nalezišť diamantů, prim dnes hraje Afrika (konkrétně Botswana), diamanty se ale těží také v Rusku, Austrálii nebo Kanadě. Synteticky se vyrábějí pouze velmi malé kameny, které slouží výhradně k průmyslovým účelům.

Diamanty jsou prakticky nezničitelné a staly se celosvětově uznávanou komoditou. Broušený diamant je volně obchodovatelný, nepodléhá registraci a nabízí zajímavý výnos při minimálním riziku a velmi dobré likviditě. Navíc je “dobře skladný” a při své velikosti představuje skutečně nenápadné bohatství. Další předností investice do diamantu je vývoj jeho ceny na celosvětovém trhu. I v případě investic do diamantů je však vhodné portfolio diverzifikovat – tzn. nakoupit kameny různé váhy a kvality.

V návaznosti na prudce rostoucí trh s diamanty se začalo používat hodnocení těchto kamenů založené na profesionálním posudku. Čtyři základní parametry diamantu jsou označovány jako 4C – brus (cut), váha (carat), čístota (clarity) a barva (colour) a mají zásadní vliv na cenu diamantu.

Brus

Brus neznamená tvar, nýbrž proporce a finální úpravu vybroušeného diamantu. Broušením člověk surovou diamantovou hmotu přetváří na vybroušený a leštěný drahokam. Hlavním záměrem brusiče je vybrousit co největší diamant s co nejlepšími optickými vlastnostmi. Broušení je rozhodující pro krásu a hodnotu diamantu. Posouzení kvality brusu spočívá v porovnání sledovaného kamene s ideálními proporcemi a symetrií matematicky vypočítaného modelu. Odchylky od takového modelu jsou značeny jako kvalita brusu, pro kterou se používá stupnice: very good, good, fair a poor. Některé laboratoře mají pro nejlepší diamanty i kategorii excellent či ideal cut.

Váha

Hmotnost diamantů se určuje v karátech (mezinárodně zkratka “ct”) a odpovídá velikosti diamantu. Jednotka karát pochází ze středověkých tržišť, kde se jako váhová jednotka pro obchodování s drahými kameny, resp. pro jejich vyvažování, používala semena svatojánského chleba (která všechna váží stejně).

Diamant je velmi vzácný a platí, že čím větší diamant, tím je vzácnější. Statisticky se jednokarátový diamant vyskytne mezi jedním miliónem vytěžených diamantů. Ale dvoukarátový diamant už se vyskytne pouze jedenkrát mezi pěti milióny vytěžených diamantů. Jednokarátový diamant má průměr obvykle 6,5 mm.

Čistota

Čistota je dána počtem cizorodých látek obsažených u vybraného diamantu. Vzhledem k tomu, že se diamanty formovaly hluboko v nitru Země při působení extrémního tlaku a teploty, mohou obsahovat i ve své vybroušené podobě nečistoty. Čistota diamantu se určuje pod lupou s desetinásobným zvětšením při řízeném osvětlení. Většina nečistot je pouhým okem neviditelná.

Americký gemologický institut (GIA) používá k hodnocení čistoty diamantů 11 stupňů. Od bezvadného (Flawless), přes VVS (velmi velmi málo – Very, Very Small), VS (velmi málo – Very Small), SI (nepatrně obsaženo – Slightly Included), až k I (obsaženo – Included).

Barva diamantů

Diamant se jako jediný drahý kámen v přírodě vyskytuje ve všech barevných modifikacích. Diamanty tak mohou být barevné (například červené, zelené nebo modré) nebo čiré (bezbarvé). Barevné kameny jsou velmi vzácné a jen velmi výjimečně mění své majitele, takže rozhodující část obchodů se děje s čirými diamanty v barvách od bílé po žlutou. Barva čirých kamenů podléhá mezinárodní stupnici barev, která se označuje podle latinské abecedy písmeny D – Z. V rozpětí D – F jsou kameny bezbarvé, čím blíže konci abecedy, tím diamant nabírá žlutou až žlutohnědou barvu.